Teplá ovesná kaše s cukrem nám v chladném ránu přišla vhod. Pak jsme se pomalu vydali na cestu do národního parku Paparoa. Ještě v NP Arthur´s Pass jsem si u silnice vyfotila dopravní značku s kiwi:-) Viděla jsem ji tehdy v lednu na severním ostrově a od té doby nic. Konečně se mi ji tedy podařilo vyfotit. Na krátký okamžik jsme se zastavili na vyhlídce Death´s Corner, kde jsme zblízka viděli viadukt. Ve městě Greymouth jsme zajeli k benzínce, kde jsme s pomocí jednoho pána doplnili olej do auta. Po otevření kapoty se trochu zhrozil, no nemáme nejnovější model. Následoval nákup v New Worldu. Do NP Paparoa jsme dojeli poměrně brzy, dřív než jsme předpokládali.
Nejprve jsme se vydali na procházku kolem řeky (Pororari River Track). Tohle místo mi učarovalo. Dvouhodinová zpáteční cesta byla moc krásná. Palmy, kapradí, pískovcové skály, balvany v řece, hlasitý zpěv ptáků, malá jeskyně. Přišlo mi, že jsem v jiné zemi. NZ mě prostě nepřestává překvapovat. Na parkovišti jsme si uvařili oběd - těstoviny s rajčatovou omáčkou a masem. Jako vždy jsem se ujala otevírání konzerv, ale tentokrát mi to nešlo. Respektive konzervy jsem v pohodě otevřela, ale třikrát jsem se řízla do levého ukazováčku. Nic mě nebolelo, ale krve z toho bylo dost. Dále jsme šli na Truman Track. Pohled na oceán a pláž byl hezký. S L. a L. jsme se rozhodli jít i dolů na pláž, přestože tam byla cedule, že vstup jen na vlastní nebezpečí. Byly tam velké vlny, proto jsme si boty a foťáky schovali nahoře na kamenech. Bosky jsme se vydali na druhou stranu pláže. Procházka po malých kamíncích a ve vodě byla super. Párkrát jsme tedy nevychytali blížící se vlny, takže jsme se trochu namočili. Dokonce jsme vylezli na jeden šutr a měli tak hezký rozhled. Na zpáteční cestě nás zastihla mega vlna a skončila jsem mokrá až po zadek. Ale zážitek za to stál. V autě jsem se převlékla a šli jsme na nejslavnější trek v Punakaiki - Pancake Rocks and Blowholes. Tyto vápencové skály jsou vrstvené tak, že připomínají sloupce palačinek. Sice tam byly davy turistů, ale prohlídkový okruh byl moc hezky vymyšlený. Byla doba přílivu, tudíž ten nejlepší okamžik. Voda bila do dutin pod skalami a tryskala ven jako velký gejzír. Bylo to úchvatné. Člověk si uvědomil, jaký živel voda je. A jak jsme malí oproti přírodě.
Zastávku ve městě Westport jsme vypustili a jeli rovnou do kempu v blízkosti Lyell. Kemp se nachází na pěkném, klidném místě nad řekou a disponuje ohništěm. Snažili jsme se rozdělat oheň, ale s mokrým dřevem to jde těžko. Nakonec jsme buřty snědli syrové. Za tmy jsme se vydali na noční procházku lesem. Na začátku jsme skákali na lanovém mostě, což byl adrenalin. Pak jsme s baterkami putovali lesem. Připadalo mi, že jsem znovu na dětském táboře a máme bojovku. Lisa se docela bála, celou dobu se mě držela. Po návratu si ještě chvíli povídáme s L. u stolu. Marně čekáme na hvězdy, tak jdeme spát.
Nejprve jsme se vydali na procházku kolem řeky (Pororari River Track). Tohle místo mi učarovalo. Dvouhodinová zpáteční cesta byla moc krásná. Palmy, kapradí, pískovcové skály, balvany v řece, hlasitý zpěv ptáků, malá jeskyně. Přišlo mi, že jsem v jiné zemi. NZ mě prostě nepřestává překvapovat. Na parkovišti jsme si uvařili oběd - těstoviny s rajčatovou omáčkou a masem. Jako vždy jsem se ujala otevírání konzerv, ale tentokrát mi to nešlo. Respektive konzervy jsem v pohodě otevřela, ale třikrát jsem se řízla do levého ukazováčku. Nic mě nebolelo, ale krve z toho bylo dost. Dále jsme šli na Truman Track. Pohled na oceán a pláž byl hezký. S L. a L. jsme se rozhodli jít i dolů na pláž, přestože tam byla cedule, že vstup jen na vlastní nebezpečí. Byly tam velké vlny, proto jsme si boty a foťáky schovali nahoře na kamenech. Bosky jsme se vydali na druhou stranu pláže. Procházka po malých kamíncích a ve vodě byla super. Párkrát jsme tedy nevychytali blížící se vlny, takže jsme se trochu namočili. Dokonce jsme vylezli na jeden šutr a měli tak hezký rozhled. Na zpáteční cestě nás zastihla mega vlna a skončila jsem mokrá až po zadek. Ale zážitek za to stál. V autě jsem se převlékla a šli jsme na nejslavnější trek v Punakaiki - Pancake Rocks and Blowholes. Tyto vápencové skály jsou vrstvené tak, že připomínají sloupce palačinek. Sice tam byly davy turistů, ale prohlídkový okruh byl moc hezky vymyšlený. Byla doba přílivu, tudíž ten nejlepší okamžik. Voda bila do dutin pod skalami a tryskala ven jako velký gejzír. Bylo to úchvatné. Člověk si uvědomil, jaký živel voda je. A jak jsme malí oproti přírodě.
Zastávku ve městě Westport jsme vypustili a jeli rovnou do kempu v blízkosti Lyell. Kemp se nachází na pěkném, klidném místě nad řekou a disponuje ohništěm. Snažili jsme se rozdělat oheň, ale s mokrým dřevem to jde těžko. Nakonec jsme buřty snědli syrové. Za tmy jsme se vydali na noční procházku lesem. Na začátku jsme skákali na lanovém mostě, což byl adrenalin. Pak jsme s baterkami putovali lesem. Připadalo mi, že jsem znovu na dětském táboře a máme bojovku. Lisa se docela bála, celou dobu se mě držela. Po návratu si ještě chvíli povídáme s L. u stolu. Marně čekáme na hvězdy, tak jdeme spát.
 |
| Pancake Rocks |
Žádné komentáře:
Okomentovat