Chodím tu na tři předměty, každý je za 9 kreditů. Konkrétně jsou to předměty Tourist Behaviour (TOUR 217), Cultural and Heritage Tourism (TOUR 301) a Events and Conventions Management (TOUR 304). Zprvu jsem byla celkem vynervovaná, že jsem si toho naložila příliš, ale teď už jsem celkem v klidu. Zahraniční studenti, kteří nemají angličtinu jako mateřský jazyk, si totiž mají dávat jen předměty stovkové a dvoustovkové úrovně. A já jsem si zapsala rovnou dva třístovkové předměty. Pár lidí mi říkalo, že jsem blázen. Ale to jsem prostě já, mám ráda výzvy. Mám tedy pořád co dělat, jsem často dost pod stresem, ale už jsem tomu trochu přišla na kloub. Angličtina už mě tolik neomezuje a navíc jsem jakž takž zjistila, co se po mně v esejích vyžaduje. Zprvu to byl pro mě dost problém, protože tolik písemných pracích na VŠE nemáme a hlavně mají úplně jinou podobu (nehledě na jiný systém citování literatury).
Předměty se ukázaly jako poměrně přínosné a s mnohdy lépe organizovanou výukou než na VŠE. Přesto mám k tomuto školnímu systému pár výhrad.
Klady:
- díky rozmanitosti vyučujících a přizvaných externistů mám možnost slyšet výklad rodilých mluvčích z různých anglicky mluvících zemí (Anglie, Kanada, USA, Austrálie, NZ)
- díky četbě článků do školy se zlepšuji ve slovní zásobě, zrychluji čtecí schopnosti a pochytávám fráze z akademické angličtiny
- díky psaní esejí zlepšuji svůj psaný projev a uplatňuji znalosti týkající se vyhledávání v elektronických databázích článků
- díky organizovaným výletům jsem se podívala do šlechtického sídla Olvestonu a do dvou muzeí v Dunedinu
- vstřícnější, otevřenější přístup vyučujících (není problém domluvit se s učitelem na konzultaci, vyučující jsou ochotní nahrávat své prezentace do školního systému nebo nám je rovnou vytisknou a přinesou na hodinu, vyučující velmi rychle odpovídají na emaily, vyučující mají zájem o své studenty a před hodinou/během exkurze se s nimi neformálně baví – o oblíbené hudbě apod.)
- žádné písemné testy, ústní zkoušení
Zápory:
- Oproti VŠE je tu kladen daleko větší důraz na samostudium, což se ukázalo, že mi moc nevyhovuje. Chodím tu do školy jen na tři stominutové přednášky týdně (ob týden jsou navíc tři padesátiminutová cvičení), což je pro mě dost nezvyk. Docházka není povinná, takže dost studentů tam ani nechodí. Já však preferuji raději být v kolektivu lidí, než sedět sama doma (tady většinou spíš ve vytopené knihovně) u počítače a číst články a sepisovat eseje.
- Studenti tu nejsou moc často nuceni podstupovat ústní prezentace, tudíž se nemohou zlepšit v ústním projevu.
- Veškeré povinnosti v průběhu semestru mají písemnou, esejovou formu, což je dost jednotvárné.
- Závěrečné zkoušky probíhají formou esejí (jak jinak), což mě (jakožto osobě, která měla vždy se slohem problém) moc nevyhovuje. Přijde mi, že je tu kladen dost velký důraz na formu a obsah/rozsah znalostí je celkem upozaděn.
A ty ústní zkoušky, o kterých píšeš, to se týká přezkušování během semestru? My máme třeba v Brně na němčině tzv. Midtermtest. Ale není to zdaleka ve všech předmětech.
OdpovědětVymazatTo mě celkem zaujalo, že výuka není povinná. Ani si nepamatuji, že by něco takového kontrolovali ve Švédsku. Tam mi ale přišlo prostě blbé chybět, když jsme na němčině byly jen čtyři.
Samostudium mě celkem baví- v kombinaci s občasnou konzulatcí s profesorem je to fajn. Mám ráda, když si můžu seminárky a domácí práce psát podle sebe. Teď jak jsem ve třeťáku, mám pocit, že je to čím dál tím víc o samostudiu =)
Ale máš pravdu, že i živá výuka má něco do sebe..přinejmenším si aspoň popovídáš s kamarády ;)
Ustni zkouseni tu neni ani na konci semestru. Ja jsem tu Midtermtest zadny nemela, ale na nekterych jinych predmetech jsou. Samostudium je fajn, ale nekdy mi uz trochu hrabe, kdyz o samote neco sepisuju. Rada chodim do skoly, kde mam kamaradky.
OdpovědětVymazatJó, to s tím hrabáním, to moc dobře znám :-D
Vymazat